Jaroslava Šiktancová

režie

Curriculum Jaroslavy Šiktancové je - spletité, s mnoha zvraty a s dobrým koncem. Studovala režii na DAMU u profesorů Jana Císaře a Františka Štěpánka, ale těsně před absolutoriem byla ze školy vyloučena za podpis Charty 77. Pracovala jako ošetřovatelka, uklízečka, průvodkyně, pomocná zahradnice, správkyně badatelny Národního muzea i archivu Národního divadla. Ale divadelní práce se nikdy se nevzdala a tak skrytě, tajně a neoficiálně spolupracovala nejen s amatérskými soubory (Bílá síť, Pimprle), ale také s režisérem Miroslavem Macháčkem např. na přípravě inscenací Naši furianti, Bílá nemoc, Vévodkyně valdštejnských vojsk, Hamlet. Na jaře 1989 jí Jan Kačer ve Studiu Bouře nabídl možnost režírovat poprvé pod vlastním jménem. Představení Romea a Julie s Janem Potměšilem v hlavní roli (Bárou Kodetovou, Ninou Divíškovou, Janem Kačerem, Karlem Dobrým, Nelou Boudovou, Radanem Rusevem a dalšími) mělo mít premiéru koncem listopadu 1989.

Diplom a titul MgA. získala v roce 1990 a ihned dostala nabídky režírovat v divadlech mimo Prahu (v Chebu, v Liberci, Olomouci, Opavě, na Kladně) i v Praze (např.v divadlech Labyrint, Pod Palmovkou).

První pražské angažmá ji přivedlo do Divadla E. F. Buriana, kde se společně s O. Hrabem podílela na koncepci proměny divadla na stagionu Divadlo Archa. Jako kmenová režisérka divadelního spolku Kašpar inscenovala dramata klasických autorů Williams, Goldoni, ale i dramatizace skvělých prozaiků D. H. Lawrence, V. Brjusov. Pro děti uvedla několik pohádek – romskou (podle A.Hubschmannové), romantickou (Brentano), fantaskní (Thurber), vždy s živou původní hudbou a písněmi. Kontinuálně již po mnoho let spolupracuje s folklorním souborem Gaudeamus a také s Českým rozhlasem. V letech 2014 a 2015 natočila pro Český rozhlas, stanici Vltava cyklus esejů Důvěrná sdělení, který byl později vydán v podobě zvukové nahrávky ke knize Básně a místa v nakladatelství Univerzity Karlovy.

Vedle své režijní práce je Jaroslava Šiktancová od roku 1993 pedagožkou DAMU, na Katedře činoherního divadla. Byla vedoucí několika hereckých ročníků a mezi její studenty patří mnoho, dnes již hvězdných, tváří. Na základě svého doktorandského grantu vytvořila se svým tehdejším hereckým ročníkem (společně s choreografem Martinem Packem) inscenaci hudebně dramatické skladby Emila Františka Buriana Vojna (premiéra 2013), která měla neobyčejný úspěch u diváků i kritiky ( nominace na představení roku v anketě Divadelních novin, účast na festivalu Divadlo v Plzni) a stala se tak základem souboru BodyVoiceBand. Svoji disertační práci na téma herectví obhájila v roce 2013 a získala titul PhD.

Přes všechny složitosti fungování nově vzniklého souboru (nebyla vlastní scéna, prostor na zkoušení, herci měli angažmá v jiných divadlech) pokračoval BodyVoiceBand pod vedením J. Šiktancové v uvádění dalších projektů. Na jaře roku 2015 se soubor podílel na realizaci inscenace Kdokoli /Jedermann (společný projekt FOK a Divadla na Vinohradech) který J. Šiktancová režírovala pro Pražskou křižovatku. V sezoně 2015/2016 vznikl hudebně taneční projekt Negativ, založený na hudbě Bohuslava Martinů, premiéru měla pohádku pro nejmenší děti Voják a tanečnice i jevištní kompozice Depeše pro Jarku Horákovou – to vše v prostorách Jatka78 a v režii Jaroslavy Šiktancové. Zde také v následující sezoně uvedla inscenaci románu Elfriede Jelinekové Milovnice. Tento titul byl následně uveden v rámci Festivalu německého jazyka a od sezóny 2017/18 byl uváděn v prostoru Venuše ve Švehlovce, kde získal BodyVoiceBand postavení stálého hosta. Na konci roku 2018 měla ve stejném prostoru premiéru inscenace Muzikál třetího věku, vytvořený z písní Jana Buriana, opět s kapelou Bizarre Band. Na vzniku tohoto představení poprvé J. Šiktancová spolupracovala s choreografkou a performerkou Eliška Vavříková. V rámci “Festivalu EFB - Avantgarda žije!” (2019) realizoval BodyVoiceBand v režii Jaroslavy Šiktancové a v hudebním nastudování Dušana Navaříka hudebně-dramatickou skladbu Láska, vzdor a smrt.

Od roku 2019 působí Jaroslava Šiktancová jako pedagožka na katedře nonverbálního divadla HAMU.