Jaroslava Šiktancová

režie

Po maturitní zkoušce na Gymnaziu Nad Štolou složila zkoušky na divadelní fakultu AMU na obor režie do ročníku profesora Jana Císaře. Těsně před absolventskou inscenací byla vyloučena za podpis dokumentu Charta 77, takže diplom obdržela až v roce 1990. Mezi lety 1977-1990 se věnovala různým nekvalifikovaným profesím (ošetřovatelka, uklízečka, průvodkyně, pomocná zahradnice, správkyně badatelny) a divadlu se věnovala v rámci práce dětského souboru Bílá síť při ZUŠ Lounských, loutkového amatérského souboru Pimprle.

Spolupracovala (napůl tajně) s režisérem Miroslavem Macháčkem na přípravě inscenací Naši furianti, Bílá nemoc, Hamlet a Vévodkyně valdštejnských vojsk.

V té době byla také realizátorkou kostýmů v Lyře Pragensis. Poezii se věnovala ve Společnosti přátel Boženy Němcové a Společnosti pro vzdělání žen Minerva.

V prvních letech po revoluci režírovala na pražské konzervatoři (svého rodu dodatečné absolventské představení), v divadlech mimo Prahu, vícekrát v Chebu, v Liberci a také na Kladně. Později hostovala v pražském Divadle E. F. Buriana ( podílela se na jeho přeměně v divadlo Archa), v Labyrintu, Pod Palmovkou, nakonec se stala kmenovou režisérkou divadelního spolku Kašpar. V jejích režiích převládá klasická dramatická literatura – F. Schiller: Úklady a láska, G. Büchner: Vojcek, P. Corneille: Magická komedie. K. Čapek: Válka s mloky... Dvakrát uvedla dramatizaci ve spolupráci s R. Císařem, a sice D. H. Lawrence: Lišák a V. Brjusov: Řekni větší lež.

V oblasti pohádkové tvorby se věnovala romským pohádkám a romantickým pohádkám C. Brentana. Po roce 2000 hostovala ještě v divadlech v Opavě a v Olomouci. Stále se vrací do Západočeského divadla Cheb.

Od roku 1993 je pedagogem DAMU, střídavě obor divadelní režie a herectví.

Založila divadelní spolek BodyVoiceBand, se kterým nastudovala hudebně dramatickou kompozici E. F. Buriana Vojna, B. Brechta: Bubny v noci a další inscenace.

foto: Tomáš Svoboda

Jaroslava Šiktancová